Každého z nás někdo někdy urazil. Bohužel v dnešní době, ač se to zdá možná někomu nesmyslné, je společnost stále plná předsudků a dávno zakotvených stereotypů. Stereotyp sám o sobě není nic špatného. V mnohém usnadňuje orientaci ve světě.
Stále se tedy objevují skupiny, které svoje životní postoje zakládají na nenávisti k některým lidem nebo alespoň vehementně vyjadřují své výhrady.

Společnosti samozřejmě odedávna stojí na určitých normách a hodnotách, ale něco takového, jako je normalita, se jen těžko definuje.
Někteří si představují nenávist jen v podobě války. Ano, to je rozhodně zlo, které je velmi skutečné a viditelné. Spousta lidí si ale neuvědomuje, že i drobně nevhodná poznámka může ublížit.
Narážky na to, jak kdo vypadá, jsou nevhodné od kohokoliv a kdykoliv. Ve vnímání sebe sama se projevuje velký rozdíl mezi mužem a ženou. To však platí i u reakcí na některá palčivá témata. Při hádce žena mnohdy reaguje citlivěji a intenzivněji než muž, ale to může být třeba kvůli hormonální nerovnováze. V některých obdobích jsou postě ženy citlivější. A muži je například urazí tím, že je označí za hysterické.

Jediná obrana proto jakýmkoliv nevhodným narážkám, která funguje vždy, je zachovat stoický klid. Tím dokonale rozhodíte ty, kteří se snaží rozhodit vás. Nejen, že se ztrapní už jen tím, když narážku pronesou, ale buďte si jisti, že vás nechají na pokoji, protože žádné argumenty nikdy neměli a mít nebudou.

Všeobecně uznávanou normou by snad mělo být jen to, aby se k sobě všichni chovali tak, jak by chtěli, aby se k nim chovali ostatní. A ještě jednu důležitou věc je třeba mít na paměti: Uráží vždycky jen ten, kdo je sám nespokojený.
A když lidi tak rádi uvažují o tom, co je a co není normální. Určitě by mělo být normální, aby se všichni mohli cítit tak, jak chtějí, pokud tím nenarušují normalitu někoho jiného.